31. 5. 2020
Vítám Vás u dalšího kroku při hledání sebedůvěry a stability ve středu osobnosti, jediném pevném bodu, který potřebujete najít, abyste ustáli cokoliv. V naprosté většině případů máme jen přibližnou představu o tom, kým skutečně jsme. Okamžikem narození jako bychom se postavili na začátek dobrodružné mise.
12. 5. 2020
Minulé i současné dny přinášejí často téma hledání něčeho, čeho je možné se spolehnout. Všechno je jinak, tak co teď platí? Najít toho, komu se dá i v takové chvíli věřit, je to nejjednodušší a nejtěžší současně. Nejjednodušší proto, že stačí podívat se do zrcadla. A nejtěžší proto, že ten, koho tam člověk uvidí, velmi pravděpodobně ještě zdaleka není dobrý známý. Ve skutečnosti je to však opravdu ten nejlepší, jakého můžete potkat :)
11. 4. 2020
Jsme jako ptáci v kleci, u které někdo nezavřel dveře. Pošilháváme ven, protože létat je romantické a krásné. Ale– neklovl by nás některý pták okolo nás?
A i na modré obloze létají dravci! A co když nás hejno neochrání! A co když nebude nikde co sezobnout?
Proč nakonec vyměníme svobodu a rozlet za pohodlnou bídu a misku
naplesnivělého zrní?
31. 3. 2020
Strach člověku nedovolí ani pomyslet na to, co by bez strachu považoval za správné, to, co cítí jako poctivé a potřebné. Nedovolí mu to udělat. V lepším případě si to člověk ještě trochu uvědomuje. Někdo může cítit hněv, ale kdyby poctivě zkoumal své pohnutky, přišel by na to, že ani to není jeho řešení.
Jádro pudla najdeme ve Faustovi, jak jinak: „Té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná.“
Co může být na strachu dobrého?