7. 4. 2021
Má adoptivní babička byla na svou dobu tak trochu punk. Byla to rázná přímá žena.
K jejím zásadám patřilo třeba nedělat nic jen kvůli dobrému pocitu nebo proto, že se to musí.
Měla pravdu, stojí za to přemýšlet každým okamžikem o tom, co, jak a proč právě teď dělám.
1. 4. 2021
Mnu mezi prsty cibulové slupky, šustí, praskají, stále jemně voní. Jsou důležité, chrání budoucí klíček. Právě teď budou barvit sedm velikonočních vajíček. Vejce jako zárodek života, Kosmické vejce, počátek stvoření.
Laskavě a trpělivě loupám i své slupky, sílí má jistota, že rostu, že přežiju i největší katastrofy a rozkvetu do dalšího jara.
20. 3. 2021
Když je nám zle, ptáme se, jaký má takový život smysl? Ale není takový nebo jiný život, máme jen ten, který žijeme, teď v této chvíli a na tomto místě. Možná se dostáváme do tak obtížných situací právě tehdy, když se zapomínáme sami sebe ptát, jestli náš život jen nekonzumujeme jako biomasa. Život je smysluplný bezpodmínečně, stejně jako je bezpodmínečná láska a smysl života a humor jsou základem lidskosti.
23. 10. 2020
Stáří a smrt se pokusila tato civilizace zamést pod koberec, a od té doby o ně zakopáváme na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Naše nesmrtelnost nespočívá v tom, že se staneme kyborgy, abychom měli neomezeně funkční, ale nikoliv už lidská těla. Nesmrtelnost člověka spočívá v tom, že žije s vědomím smrtelného těla, kultivuje svou duši a to, co tvoří z celé své duše, s láskou, přenechává pro ty, kteří přicházejí po něm.