Jediný pevný bod ve středu chaosu

Vítám Vás u dalšího experimentu při hledání sebedůvěry a stability ve středu osobnosti, jediném pevném bodu, který potřebujete najít, abyste ustáli cokoliv. I turbulentní chaos, ve kterém jsme se jako lidstvo ocitli.

Navrhnu Vám nyní, abyste se na sebe do zrcadla podívali se zvědavostí. S upřímným zájmem, jako na někoho, koho jste potkali poprvé. Ne proto, abyste hodnotili nebo soudili, ale abyste zkoušeli odhadnout, kdo je ten, na koho se díváte. Jaké má přednosti, talenty, co má rád, co rád dělá nebo co by pro něho bylo příjemným překvapením.

V naprosté většině případů totiž máme jen přibližnou představu o tom, kým skutečně jsme. Okamžikem narození jako bychom se postavili na začátek dobrodružné mise. Když si tu představu dovolíme, dá se říci, že je to skutečně tak. Podívejte se na obraz Sixtinské madony – dítě i madona v tu chvíli ten úkol znají. Pro dítě je to slib. Jeho úkolem je najít způsob, jak jej v životě splnit.

Proto se také říká, že rodiče si vybíráme, že jsou součástí toho úkolu. Dítě se tak narodí dvěma lidem, kteří mají víceméně nepřesnou představu o sobě, své nesplněné sny a ambice a do jisté míry kompetitují mezi sebou. A chtějí pro dítě s těmi nejlepšími úmysly jen to nejlepší. Přesně řečeno to, co si na základě svých zkušeností jako nejlepší představují.

Dítě rodiče miluje a dá se vděčně tvarovat, učí se pozorováním a napodobováním a teprve okolo sedmého roku si začne všímat, že rodiče možná nežijí tak úplně to, co říkají. Ale to už má pod kůží jejich schémata a vzorce chování a myšlení, má odpozorovanou a převzatou mimiku, gesta i chůzi, jako šaty, které mu tak docela nesedí. Než na to ale přijde, chvilku to trvá.

Trochu ta situace připomíná třeba poupě – je romantické, ale to, co je opravdu důležité pro to, aby se jeho smysl naplnil, je střed květu, který se rozvoní a může vydat své plody a zajistit tak kontinuitu života. A ten je schovaný a zabalený pod mnoha zavřenými okvětními plátky.

Jak najít svůj střed? Odkud začít? Nejpříjemnější je začít pátrat po tom, jaká činnost člověku přináší největší radost. Co Vás nejvíc těší a zajímá ze všech těch činností, které děláte? Co Vás oživí a naplní energií?

V té souvislosti si můžete vybavit z paměti i iniciační zážitek – něco, co Vám utkvělo z doby, kdy Vám byly přibližně dva až tři roky. Může to být jakýkoliv zážitek, třeba hnízdo pavouků v posteli na dovolené, nebo to, že jste našli křídu a pomalovali čistou stěnu v pokoji. Je to zážitek, který nám nějakým způsobem připomíná náš slib daný před tím, než jsme se narodili. Pavouci mohou třeba přinést představu setkávání krásných vzorů nebo naopak zamotávání všeho do lepkavých šedivých zámotků. Je na nás, jestli vybereme tu správnou možnost, protože každý sám je tvůrcem svého osudu.

Můžete mít pocit, že na to sami nestačíte. Co pak? Je to v pořádku. Možností je víc a můžete si dovolit jich více i využít. Můžete si dovolit nápovědu a podporu zvenčí, třeba skupinové nebo individuální prožitkové techniky, arte, dramaterapii, muzikoterapii. Nebo můžete jako císařové a vojevůdci třeba požádat o službu astrologa. Inspiraci a podněty si pak můžete skládat do mozaiky svého skutečného já.

Namítnete, že můžete narazit na někoho, kdo Vám nebude vyhovovat, nebo na podvodníka? To záleží do jisté míry i na principu rezonance, ale pokud se to stane, berte to jako možnost trénovat to, že to budete vy, kdo z principu platícího klienta určuje průběh toho setkání. Svým způsobem se dá říci, že každý přitahuje to, co potřebuje zažít.

To nedůležitější je, abyste se pokoušeli si v každém okamžiku uvědomovat co, jak a proč se děje. Co cítíte a jak reagujete, když někdo řekne, že nemáte pravdu a proč. Jak se cítíte a jak reagujete, když Vás někdo pochválí a proč. Odpovědi jsou pro Vás, buďte k sobě maximálně upřímní a milosrdní, nesuďte se. Snažte se své reakce pochopit. Můžete změnit cokoliv budete chtít.

Nejdříve asi zjistíte, co vlastně nejste – nejste ani kytarista, kterého z Vás chtěl mít otec, neláká Vás ani představa, že budete ředitelkou banky, jak tajně sní Vaše matka. Osud má smysl pro humor, může se stát, že Vaše talenty jste po jednom z nich skutečně zdědili, ale jak a k čemu je zhodnotíte je jen a jen na Vás.

Pokud budete chtít, mohu Vás podpořit ve Vašem sebepoznávání celou škálou prožitkových technik. Proč dávám přednost prožitkovým technikám? Protože emoce s nimi spojené jsou klíčem k odemykání uzavřených energetických komplexů, to, co skutečně prožijeme, má nesrovnatelně větší účinnost než jakákoliv verbální analýza. Zdravý rozum má své místo pak, při zpracování a pochopení prožitku. A obojí dohromady může být impulsem pro vůli ke změně.

Přeji Vám mnoho úspěchů i štěstí a pokud mi napíšete, s potěšením Vás na této části Vaší cesty budu provázet.

Ilustrační foto Free-photos Pixabay, text je publikován pod licencí CC BY-NC-ND 4.0