Udržování ohně

Jednou se mi opakovaně zdály sny, ve kterých se mi připomínala hudba, z kabelky mi vypadly lístky na koncert, na ulici jsem našla notový zápis nebo někdo zpíval na ulici.

Nemohla jsem si toho nevšimnout, a tak jsem si pouštěla častěji své oblíbené nahrávky abych přišla na to, co mi sny sdělují, co potřebuji. Koupila jsem si lístky na koncert do Rudolfina. Klasika, Wagner, dokonalý zážitek, síla orchestru i zpěváků, ale nebylo to ono.

A přesně na tohle jsem si vzpomněla v této době. Mnoho lidí ztrácí víru, naději, způsob, jak a čím přežít dobu nesvobody, nucené izolace a snahy zničit všechno lidské – sdílení, srdečnost, radost, pohlazení, objetí, city, duši i ducha.

Setkávám se často s dobře míněnou radou všímat si i nejmenších maličkostí, ze kterých se můžeme radovat a vnímat se jako součást té dobré možnosti světa, kterou tím vědomím posilujeme. Radovat se z krásy modré oblohy, prvních jarních květů, poslouchat ptáky, všímat si láskyplného pohlazení jarního větru. To je rozhodně třeba, potřebujeme se ukotvit v dobrém životě, uvědomit si, že jsme součástí něčeho, co nás přesahuje a čeho jsme součástí, nejsme na to sami.

To je bezesporu pravda, ale ještě ne celá. Proto jsem si vzpomněla na své sny o hudbě. Poslouchat hudbu byl krásný zážitek, jako když fouknete do uhlíků a vyskočí plamínek. To byl první krok. Jenže nestačil. Něco mě vedlo k pochopení toho, že daleko lepší a životadárnější je přikládat, starat se, aby oheň hořel, aby zářil a zahřál nejen mně.

To, k čemu mě sny přivedly, bylo vlastní zpívání, lekce práce s hlasem a s dechem. Abych se mohla naplno nad(e)chnout pro to co dělám, abych si zpívala při práci. Stvořit něco krásného neznamená namalovat obraz, který koupí galerie do sbírky. Znamená to dělat všechno, co děláme s láskou, s myšlenkou na všechny, kteří se s tím, co vytvářím setkají, s myšlenkou na to, aby to i v nich fouklo do uhlíků a oni dostali chuť (se zápalem pro věc) tvořit stejným způsobem. Všechno co dělají. Oheň se dokáže šířit rychle.

Nestačí jen si všímat všeho krásného a láskyplného. Je třeba to i vytvářet, vědomě, každým okamžikem, protože to je ten oheň, který dokáže hřát. Tvořit něco dobrého a krásného ve všem co děláme. To je to, co se počítá, oheň, o který je třeba se starat, ale který hřeje, svítí do tmy a zahání příšery.

Foto: PDPics, Pixabay, text je publikován pod licencí CC BY-NC-ND 4.0